Jaroslav Lampar

Narozen 21. 3. 1931 v Olomouci. Malíř, kreslíř, řezbář, autodidakt.
Žije v Kožušanech (u Olomouce).

Studia
1946–1950 Obchodní akademie v Olomouci
1963–1967 Průmyslová škola stavební v Lipníku nad Bečvou (studium při zaměstnání)  

Zaměstnání
V letech 1954–1990 pracoval v různých podnicích (Severomoravské mlýny a pekárny, Krajský svaz výrobních družstev, Nábytek n.p. Olomouc, Prefa n.p. Olomouc) jako účetní, ekonom, vedoucí všeobecné účtárny, plánovač výroby, výrobní inspektor.

Zastoupení v soukromých sbírkách
Česká republika, Německo (sbírka Arséna Pohribného)

Skryté tvoření

S díly Jaroslava Lampara (*1931) jsem se poprvé setkal v roce 2004 na jednodenní rodinné výstavě nainstalované v přízemním ateliéru jejich domu na okraji Kožušan. Byla slunečná květnová neděle a pozvaní hosté žasli nad čerstvě na světlo Boží vyneseným pokladem mediumních kreseb malířovy babičky Josefy Štěpánkové (1877–1966). Nemenší pozornost publika však vzbuzovaly rovněž neznámé, přes půl století staré, reliéfní řezby jejího vnuka (k nim se na jiném místě tohoto katalogu s hlubokým porozuměním vyjadřuje Miroslav Koval).

Výsledkem tohoto setkání pak byly dvě komornější výstavy Jaroslava Lampara, uspořádané díky Libuši Šlezarové a M. Kovalovi nejprve v olomouckém Divadle hudby a posléze v šumperské Galerii Jiřího Jílka. Nyní malíř, řezbář a kreslíř v jedné osobě poprvé předstupuje před veřejnost s pokusem o přehlédnutí více jak šedesátileté tvůrčí cesty, jejímž smyslem je tvoření prýštící z niterné potřeby neokázale oslavit to, co považuje za nejpodstatnější.

Jeho první výtvarné pokusy spadají do závěru 30. let, z nichž známe několik přírodních studií. I v dalších letech intenzivně kreslil v plenéru, jak to dokládá řada skicáků a volných listů. Nicméně iniciačním momentem pro jeho malířské směřování byl zážitek z plavby Středomořím v roce 1957. Téma moře, v podstatě fascinace živlem vody, bylo od té doby nadlouho jedním z ústředních motivů jeho tvorby. Pro vyjádření svých představ si vybral malbu temperou na papíře. A dnes můžeme říci, že to byla šťastná volba. Malíři tempera evidentně vyhovovala jak pro ředitelnost vodou (zde se pozoruhodně propojuje námět s vyjadřovacím médiem), tak pro rychlé schnutí a krycí i rukopisné možnosti. Náměty zátok, přístavů či mořského pobřeží s vegetací můžeme vedle obdivu k vodnímu živlu zároveň chápat jako motivy oslavy volnosti a svobody. Máme-li teprve dnes možnost poprvé spatřit některé z těchto maleb (včetně souběžně vznikajících krajinomaleb, které nezřídka maloval přímo v plenéru a činí tak dodnes), jistě nás napadne malířova spřízněnost s tvorbou postimpresionistů a fauvistů v čele s van Goghem, Gauguinem a Derainem.

Za podrobnější pozornost však stojí zamyslet se zejména nad jeho rukopisným a barevným traktováním plochy ve vztahu k dílu prvního jmenovaného, neboť tato příbuznost je pro pochopení malířské svébytnosti Jaroslava Lampara určující. V jeho tvorbě, tehdejší i současné, totiž nejde o vnější obdivné, byť třeba bezděčné, převzetí výtvarného jazyka slavného předchůdce, ale naopak o souznění citového vnímání přírodních dějů. Rovněž tak nelze přehlédnout, že Lamparův rukopis, jakkoliv působí třeba vzrušeně, tak příliš neodráží jeho momentální emocionální stavy. Dalo by se naopak říci, že autor používá rukopis, který mu umožňuje co nejlépe vyjádřit souvztažnost jevů, jež máme sklon většinou vnímat izolovaně. Zadíváme-li se totiž na jeho práce bez potřeby odborných nálepek, pak naplno pocítíme, že v chvějivých obrazech, od 70. let malovaných na plátna, proudí svěží vzduch a všudypřítomné světlo krátí stíny. A že jeho skutečným mořem i přítomným rájem jsou už od závěru 50. let jak kožušanská zahrada za domem, kde žije s rodinou, tak okolní krajina.

Ohlédnutí za malířskou cestou Jaroslava Lampara, na níž – vedle okamžiku zrození vlastního vidění v poslední třetině 50. let – nenarazíme na zásadní stylové ani námětové proměny, není tedy ničím víc ani méně než lidsky vzácným setkáním s autentickou tvorbou, v níž pozemský čas se snoubí s nadpozemským.

Celoroční výstavní program Galerie Caesar podporuje
Ministerstvo kultury ČR, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

Year-round programme of Galerie Caesar is supported by
Czech Ministry of Culture and Olomouc Region and the City of Olomouc.

mediální partner / media partner