GALERIE CAESAR

CAFÉ RESTAURANT CAESAR


      IIIPOIII

IIIPOIII/3PO3 (Projekt Opole – Olomouc).
Galerie Caesar – Kamil Augustowski / Magda Hlawacz / Marian Solisz
Galerie G –
Bartek Posacki, Paulina Ptaszyńska, Michał Misiura / Aleksandra Janik / Zbigniew Natkaniec
Galerie Patro – Kuratorki & Co. / Bolesław Polnar / Andrzej Sznejweis


IIIPOIII/3PO3

„Třikrát sem a třikrát tam, potřetí tři dá devět nám. Stát! - kouzlo je upředeno”.

(Shakespeare, Macbeth, 1,3; přel. J. Josek)

Čísla ve své symbolice vyjadřují nejen množství, ale také ideje a síly; každé číslo má svou individualitu, ale všechna jsou dětmi jednoty. První desítka obsahuje základní symboly, další čísla jsou jen jejich kombinací, čím dále, tím více vězící v materii světa. Představa, že jednička tvoří dvojku, dvojka trojku atd., vychází z přesvědčení, že každá hodnota se snaží překročit vlastní hranice, najít partnera a střetnout se se svým protikladem.

Tato vlastnost čísel se zdá být dobrou ideou pro řešení problému, jímž je kolektivní výstava. Společná prezentace individualistů je zdánlivě protimluvem, neboť umění je přece formou osobního vidění světa, formou zcela soukromé reflexe (Maria Anna Potocka). Umělecká díla se však vymykají i svým tvůrcům a účastní se diskurzu se vším, co je obklopuje, včetně jiných uměleckých děl. Tato neobvyklá vlastnost uměleckého díla způsobuje, že se dílo může stát součástí většího celku, aniž by přišlo o svůj individuální charakter.

Projekt IIIPOIII odkazuje především na symboliku čísla 3, triády, jež se v naší kultuře stala posvátnou. Trojka je číslo šťastné, mytologické, mystické, dokonalé, magické, základní v mnoha oblastech života, počínaje folklorem, pohádkami a hrami, konče literaturou, zaklínadly, přáními a aforismy; je to číslo svaté, nejsvětější z čísel již od dávného starověku. Podle pythagorejců je to číslo dokonalé, vyjadřující počátek, střed i konec.

IIIPOIII je také snahou o vytvoření dialogu, získání dodatečných sdělení z oněch zdánlivě odlišných, nesourodých příběhů, vyprávění a problémů, jimiž se zabývá každý z prezentovaných umělců. „Trojúhelníkové” spojení by mělo zajistit, že protiklady a konflikty, jež se rodí z uměleckého individualismu a subjektivismu ve vidění reality, dojdou smíření a budou existovat v rovnováze, protože, jak známo, „vše, co je složeno ze tří, je dokonalé”.

Anna Potocka

IIIPOIII/3PO3

„Trzykroć tak i trzykroć wspak, trzykroć jeszcze do dziewięciu: pst! – już po zaklęciu”.

(Szekspir, Makbet, 1,3; tł. J. Paszkowskiego)

W symbolice liczby wyrażają nie tylko ilość, lecz także idee i siły; każda ma własną osobowość, a wszystkie są dziećmi jedności. Pierwsza dziesiątka zawiera symbole podstawowe, dalsze liczby są tylko ich kombinacją, im dalej, tym głębiej uwikłaną w materię świata. Wyobrażenie, że jedynka tworzy dwójkę, a dwójka trójkę itd., opiera się na założeniu, że każda wartość dąży do przekroczenia swych granic, do znalezienia partnera i starcia się ze swym przeciwieństwem.

Ta właściwość liczb wydaje się być dobrą ideą dla rozwiązania problemu, jakim jest wystawa zbiorowa. Wspólna prezentacja indywidualistów – wydawałoby się, że to oksymoron, bo przecież sztuka to forma prywatnego światopoglądu, forma absolutnie prywatnej refleksji (Maria Anna Potocka). Jednak dzieła wymykają się nawet samym twórcom, wchodząc w dyskurs z wszystkim, co je otacza, także z innym dziełami. Ta niezwykła właściwość dzieła sztuki sprawia, że może być ono częścią większej całości nie zatracając jednak swojego jednostkowego charakteru.

Projekt IIIPOIII odnosi się przede wszystkim do symboliki liczby 3, do uświęconej w naszej kulturze triady. Trzy jest liczbą szczęśliwą, mitologiczną, mistyczną, doskonałą, magiczną, podstawową we wszelkich dziedzinach życia, w folklorze, bajce, literaturze, grach i zabawach, zaklęciach, próbach, aforyzmach, życzeniach; jest to liczba święta, najświętsza z liczb od głębokiej starożytności. Według pitagorejczyków liczba doskonała, przedstawiająca początek, środek i koniec.

IIIPOIII jest także próbą stworzenia dialogu, wydobycia dodatkowych treści z tych z pozoru odmiennych, nieprzystających historii, opowieści, problemów, które porusza każdy z prezentowanych artystów. „Trójkątne” połączenia mają sprawić, że sprzeczności i konflikty rodzące się z artystycznego indywidualizmu i subiektywizmu w patrzeniu na rzeczywistość zostaną pogodzone i będą egzystować w równowadze, bo jak wiadomo „wszystko, co złożone z trzech, jest doskonałe”.

Anna Potocka
Opolský region je velice aktivním kulturním střediskem v Polsku. Množství a kvalita uskutečňovaných aktivit a uměleckých projektů napomáhá, že náš region a hlavní město vojvodství Opole je často navštěvované polskými a zahraničními turisty. Jsme zváni nebo také sami připravujeme mnoho významných uměleckých akcí různých oborů doma i v zahraničí. To vše je možné díky činnosti velice aktivního uměleckého prostředí a kulturních institucí, které se mohou pochlubit dokonce padesátiletými tradicemi. Kulturní instituce zřizované Maršálkem Opolského vojvodství, jako např.: Filharmonie, Muzeum opolského Slezska, muzea ve městech Brzeg (Břeh) a Nisa a další instituce zřizované samosprávami na různých úrovních mezi sebou aktivně spolupracuji.

Galerie moderního umění v Opole, zřizovaná samosprávou jako nekomerční kulturní instituce, podléhá primátorovi města Opole. Galerie se zúčastňuje různých aktivit  spojených s propagaci polských a opolských tvůrců v zahraničí – např. ve Francii, Německu, Nizozemsku, Maďarsku a mnohokrát také v České republice. Stejně tak představujeme našim divákům umělecká díla nejen z evropských zemí. Dosavadní mezinárodní umělecké kontakty umožňují další individuální resp. skupinové prezentace.

Výzva k uskutečnění společného uměleckého projektu tvůrčích prostředí z Opole a Olomouce byla uvítaná s velkým zaujetím.

Opole, univerzitní město se 120 tisíci obyvateli se podstatným způsobem prezentuje rovněž tvůrčím, uměleckým prostředím. Výstavy vizuálního umění jsou pořádané v galeriích, knihovnách a muzeích. Město podporuje celou řadu aktivit, např.: Noc muzeí, Noc kultury, Kulturní ulice. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Festival polské písně, který se v roce 2013 bude konat už po padesáté.  

Opole je centrem umění, jsou zde gymnázia, střední umělecká škola, fakulta umění Opolské univerzity a Centrum umělecké výchovy při Galerii moderního umění, které je jediným takovým zařízením v celém Polsku. Centrum tvoří dvoupatrová multifunkční umělecká dílna, knihovna s čítárnou, grafické studio a pokoje k ubytovaní, díky kterým lze uskutečňovat programy spojené s pobytem umělců. Právě díky umělecké rezidenci umělci z celého světa získávají příležitost k přímé spolupráci s našimi umělci.

Galerie moderního umění pozvala k projektu Olomouc-Opole-Ołomuniec největší umělecký svaz působící na území opolského regionu – Svaz polských umělců a designérů, který mnoho let úspěšně vedou Tadeusz Waloszczyk a uznávaný opolský umělec a majitel soukromé galerie BP Atelier, Bolesław Polnar. Ve výstavních sálech Galerie moderního umění v Opole, v galerii ZPAP – První patro a galerii BP Atelier budou prezentována díla umělců z Olomouce. Rovněž v Olomouci budou díla opolských umělců vystavena ve třech galeriích – v Galerii Caesar (Magdalena Hlawacz, Marian Solisz, Kamil Augustowski), v Galerii Patro (Boleslaw Polnar, Andrzej Sznejweis a mladá umělecká skupina Kurátorky) a v Galerii G (Aleksandra Janik, Zbigniew Natkaniec a Bartosz Posacki, Paulina Ptaszynska, Michal Misiura s multimediální prezentaci s názvem Botanika).

V rámci spolupráce opolská Galerie moderního umění připravila kurátorský projekt IIIPOIII. Podílejí se na něm uznávaní opolští umělci, kteří mají pevně zakořeněnou pozici a další, kteří patří ke střední, mladší a nejmladší generaci.

Projekt bude prezentovat široké spektrum uměleckých vyjádření od tradiční malby a grafiky až po instalaci, videoart a performance jako projev různorodosti opolského tvůrčího prostředí. Kurátorkou výstavy a koordinátorkou projektu na polské straně je Anna Potocká, ředitelka Galerie moderního umění (zřízené v roce 1958), spolukurátorkou je mladá opolská umělkyně a historička umění Natalia Krawczyk.

Jistě bude zajímavé vzájemné přijetí našich výstav a prací umělců. Jsme přesvědčeni, že projekt Olomouc–Opole–Ołomuniec posílí kulturní vztahy mezi našimi městy i samotnými umělci.

Umělcům přeji hodně úspěchů a divákům mnoho dojmů a nezapomenutelných zážitků z výstav.

Anna Potocka


Opolszczyzna jest prężnie działającym ośrodkiem kulturalnym w Polsce. Ilość i jakość podejmowanych działań i projektów artystycznych powodują, że nasz region i Opole, stolica województwa, są chętnie odwiedzane przez polskich i zagranicznych turystów. Jesteśmy zapraszani lub sami i sami zapraszamy na wiele znaczących przedsięwzięć artystycznych z różnych dziedzin  w kraju i poza granicami. Dzieje się tak za sprawą  działających tu środowisk twórczych i instytucji kultury legitymujących się ponadpięćdziesięcioletnią tradycją. Instytucje kultury podległe Marszałkowi Województwa Opolskiego – Filharmonia Opolska, Muzeum Śląska Opolskiego, Muzeum Piastów Śląskich w Brzegu, Muzeum w Nysie – i samorządzom różnego szczebla aktywnie współpracują ze sobą.

Galeria Sztuki Współczesnej w Opolu, niekomercyjna samorządowa instytucja kultury, podległa Prezydentowi Miasta Opola, chętnie przystępuje do różnych działań związanych z promocją twórców polskich, zwłaszcza opolskich poza granicami kraju – we Francji, Niemczech, Holandii, na Węgrzech i niejednokrotnie w Republice Czeskiej. Równie chętnie naszym odbiorcom prezentujemy twórczość artystów nie tylko z krajów Europy. Nawiązane międzynarodowe kontakty artystyczne przekładają się na kolejne, indywidualne lub zbiorowe prezentacje.

Zaproszenie do wspólnego projektu artystycznego środowisk twórczych Opola i Ołomuńca zostało przyjęte przez nas z dużym zainteresowaniem.

W 120-tysięcznym akademickim mieście, jakim jest Opole, w sposób znaczący prezentuje się środowisko artystyczne zrzeszone i niezrzeszone. Wystawy sztuk wizualnych organizowane są przez galerie, muzea, biblioteki. Podejmowane są takie inicjatywy jak Noc Muzeów, Noc Kultury, Ulica Kultury. Należy pamiętać o Krajowym Festiwalu Piosenki Polskiej, który w 2013 r. będzie zorganizowany po raz pięćdziesiąty. 

W Opolu działa ognisko plastyczne, gimnazjum i liceum plastyczne, Instytut Sztuki Uniwersytetu Opolskiego, Centrum Edukacji Artystycznej, jedyne w kraju, przy Galerii Sztuki Współczesnej. Mieści się w nim: dwupoziomowa, wielofunkcyjna pracownia plastyczna, biblioteka z czytelnią, studio design oraz pokoje gościnne, umożliwiające prowadzenie programu rezydencji artystycznych. Dzięki twórczym pobytom rezydencjalnym twórcy z całego świata mają okazję współpracować z naszymi artystami.

Galeria Sztuki Współczesnej do projektu Olomouc–Opole–Ołomuniec zaprosiła  największy związek twórczy działający na Opolszczyźnie – Związek Polskich Artystów Plastyków, od lat z powodzeniem kierowany przez Tadeusza Waloszczyka, i uznanego opolskiego twórcę Bolesława Polnara, prowadzącego prywatną galerię BP Atelier. W salach wystawowych Galerii Sztuki Współczesnej w Opolu, w galerii związkowej  ZPAP – Pierwsze Piętro i BP Atelier prezentowane są prace artystów z Ołomuńca. Natomiast prace artystów opolskich pokazane zostaną, również w trzech galeriach, w Ołomuńcu – w Galerii Caesar (Magdalena Hlawacz,  Marian Solisz, Kamil Augustowski), Galerii Patro (Bolesław Polnar, Andrzej Sznejweis, młodziutka grupa artystyczna Kuratorki) i Galerii G (Aleksandra Janik, Zbigniew Natkaniec oraz Bartosz Posacki, Paulina Ptaszyńska, Michał Misiura z multimedialną prezentacją pt. Botanika).

W ramach współpracy strona opolska przygotowała kuratorski projekt IIIPOIII. Biorą w nim udział opolscy artyści, zarówno ci uznani, o ugruntowanej pozycji, jak i ze średniego, młodego i najmłodszego pokolenia. Pokazane zostanie szerokie spektrum wypowiedzi artystycznych od tradycyjnych technik malarstwa i grafiki, poprzez instalacje, do sztuki video i performance. Prezentacje te są odzwierciedleniem różnorodności opolskiego środowiska twórczego. Kuratorem wystaw i koordynatorem  projektu ze strony polskiej jest Anna Potocka, dyrektor największej w regionie instytucji wystawienniczej – Galerii Sztuki Współczesnej (działającej od 1958 r.), a współkuratorem – młoda opolska artystka i historyk sztuki Natalia Krawczyk.

Jesteśmy ciekawi wzajemnego odbioru naszych wystaw i twórczości artystów. Jesteśmy pewni Podjęliśmy to działanie w przeświadczeniu, że projekt Olomouc–Opole–Ołomuniec przyczyni się do zacieśnienia kontaktów kulturalnych między naszymi miastami i środowiskami twórczymi.

Artystom życzę wielu sukcesów, a odbiorcom wielu przeżyć i wzruszeń.

Anna Potocka
 

Galerie Caesar

KAMIL AUGUSTOWSKI

Narozen v roce 1984 v Opolí. Absolvent uměleckého vzdělání v oblasti výtvarného umění na Opolské univerzitě. V ateliéru malby u prof. Łucji Piwowar-Bagińské absolvoval s diplomovou prací, která spojovala malbu a video tradici a modernitu. Nekonvenční kombinace různých médií a zkoumání vztahů mezi tradičními a novými výrazovými prostředky jsou důležitým aspektem práce Kamila Augustowského.


LUNA, 2011, videoinstalace  / wideo-instalacja / video installation
MAGDA HLAWACZ
Narozena v roce 1976 v Opolí. Vystudovala Akademii výtvarných umění ve Vratislavi. V roce 2006 získala doktorát na Fakultě malby na AVU ve Vratislavi. Své práce prezentovala na kolektivních a samostatných výstavách v Polsku, České republice, Maďarsku, Německu, Holandsku, Francii a na Tchaj-wanu. Zúčastnila se mezinárodních workshopů a výtvarných rezidenčních pobytů. V současné době působí v Ústavu umění Opolské univerzity jako lektorka v ateliéru kreslení a intermédií. Ve své umělecké práci zkoumá vztahy mezi různými médii, mj. mezi malbou a fotografií, fotografií a grafikou. Neustále se opakujícím motiv v její tvorbě jsou panenky, loutky a figuríny - indiferentní a pasivně odehrávající pomyslné rituály každodenního života.


Z cyklu Co dělat a co nedělat / Z cyklu Co robi / From the Cycle Do’s and don’ts. 2011 / kombinovaná technika / technika mieszana / combined technique, 
160 x 100 cm

MARIAN SOLISZ

Narozen v roce 1967 v Raciborzi. V roce 1995 absolvoval katedru interiérového designu na Akademii výtvarných umění v Krakově. Jeho práce byly vystaveny mimo jiné v Galerii Promocyjna ve Varšavě, na Open Studio v Krakově, Galerii Entropia ve Vratislavi, v dole Wilson v Katovicích, v Galerii současného umění v Opolí a New Century Artists Gallery v New Yorku (USA). Od roku 2000 žije a pracuje v Kluczborku.

 



Linky III. / Kreski III. / Lines III. 2005, tužka, olej na plátně / ołówek, olej na płótnie / pencil, oil on canvas, 200 x 265 cm
 

Galerie G

BARTOSZ POSACKI, PAULINA PTASZYŃSKA, MICHAŁ MISIURA

Bartosz Posacki, Paulina Ptaszyńska a Michał Misiura tvoří neformální uměleckou skupinu, v rámci níž pracují na společných projektech. Jako skupina vystupují od roku 2011, ale poprvé společně vystavovali v roce 2011 na výstavě „Oceloví andělé“ v Bytomi. Celá trojice je spojena s ateliérem multimédií Ústavu umění Opolské univerzity. Ještě před rokem ve vztahu mistr-žák, a dnes (jak rozhodně zdůrazňuje celá trojice) ve vztahu partnerském pracují na společných projektech v oblasti nových médií, s důrazem na videomappingové projekce a instalace. Jejich zatím posledním projektem je videomappingová scéna pro Witkacyho divadlo v Zakopaném ke hře Szymona Hieronyma Budzyka s názvem OFF NIEPODLEGŁOŚĆ. Z předchozích videomappingových instalací zmiňme KOROWÓD (Průvod), představený v Národním centru polské písně v Opolí a BOTANIKA, kterou bylo možné shlédnout ve Studentském kulturním centru v Opolí a v SohoFactory ve Varšavě. Fascinuje je světlo, plasticita povrchu a prostoru a zkoumání různých prostředí pod drobnohledem. Společným jmenovatelem jejich aktivit je hledání emočních vzruchů ve sférách neskutečna.

 



BOTANIKA / 2011, videomappingová projekce / projekcja mappingowa / videomapping
ALEKSANDRA JANIK
Narozena v roce 1971 v Katovicích. Absolventka Akademie výtvarných umění ve Vratislavi. Diplom získala v ateliéru grafické tvorby u profesorky Haliny Pawlikowské v roce 1996. Získala stipendium od DAAD Hochschule für Bildende Künste v Braunschweigu (Německo) v letech 1996-1997. Opakovaně obdržela ceny v národních i mezinárodních soutěžích: 2007 – cena poroty na 14. Tallinnském trienále grafiky (Tallinn, Estonsko), 2008 - Cena poroty na 15. Německé mezinárodní výstavě grafiky (Frechen, Německo), 2011 -  1. cena na Contrasts Photography Exhibition, SohoPhoto Gallery (New York, USA). Účastnila se řady rezidenčních pobytů (mj. Tokio, Buenos Aires, Tchaj-wan). V současné době pracuje jako mimořádná profesorka v ateliéru digitálního tisku a experimentálních technik na Akademii výtvarných umění Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi.
Aleksandra Janik utváří světy, jež jsou součtem její paměti, jejích představ a fantazií, a tedy světy vzniklé falšováním a deformováním zaznamenaných událostí. Jsou rekonstrukcí míst, setkání s lidmi, záznamem emocí, chvilkových pocitů. Mezi disciplíny, jimž se věnuje, patří především fotografie a grafika (umělecká i digitální). Během mnohaměsíčních cest využila onu zvláštní vlastnost fotografie, jíž je zastavený obraz a zadržený čas, zachycený v daném momentu, definující to, co „se už nikdy nebude moci existenciálně zopakovat”.


Imaginarium.  2009 /digitální tisk lambda / druk cyfrowy lambda /  lambda metalic print / 14 x 14  cm

ZBIGNIEW NATKANIEC

Narozen v roce 1961 v Opolí, absolvent Akademie výtvarných umění v Poznani, studoval na fakultě interiérové architektury (1982-1983) a malby (1983-1987). Absolvoval s vyznamenáním v ateliéru malby u prof. Jacka Waltośe. Účastnil se výstavy nejlepších diplomových prací všech polských škol v Národní galerii umění Zachęta (1988). Získal velké množství ocenění. Své práce vystavoval především v Galerii současného umění v Opolí. Samostatně vystavoval v roce 1999 v nejdůležitějším centru polského sochařství v Orońsku. Účastnil se více než 50 skupinových výstav doma i v zahraničí (Německo, Francie, Česká republika, Nizozemsko). Učitel kresby a malby na Státní škole výtvarné výchovy v Opolí.

Tvoří především instalace a prostorové formy. Své práce často opatřuje autorskými komentáři: „důležitější, než umělecké uzurpace a lidská prázdnota je bytí člověkem prostého srdce, a to důsledně, protože pokud to dokážu, má tato moje myšlenka hodnotu svědectví, může být rozhodnutím vysoce uměleckým v této krkolomné době. Tvorba je nezištné podávání svědectví“.

 

Bez názvu / Bez tytułu / Untitled. 2003-2011 / instalace – moduly, dřevo, vyšívané a malované plátno / instalacja - moduły, drewno, płótno szyte, malowane / installation - modules, wood, embroidered and painted canvas

 

Galerie Patro

KURATORKI & Co.

Kuratorki & Co. je umělecká skupina, kterou tvoří umělkyně-kurátorky, absolventky Ústavu umění Opolské univerzity. Od roku 2009 se zabývají organizováním (vlastních) výstav, realizací různých uměleckých projektů a aktivit. Název skupiny vznikl na základě jazykové hříčky se slovem kura (slepice), a je tak reakcí na situaci na výtvarné scéně. Jejich kurátorský projekt nazvaný „Luksusowe kury” („Luxusní slepice”) byl v roce 2010 zahrnut do programu Mezinárodního festivalu vizuálního umění Inspiracje/Glamour. V témže roce umělkyně dokázaly zaujmout i na festivalu FAMA, kde získaly čestné uznání.

Kuratorki & Co sázejí na zábavu. Jejich umělecké aktivity mají nejčastěji formu performance, happeningu a intervence, vždy s důrazem na interakci. Nejvíce je inspiruje realita, kterou komentují lehkým a hravým způsobem, dotýkají se však i zásadních otázek, jako je kupříkladu komercializace umění, mechanismy ovládající současné umění, role umělce atp.

 



Český film / Czeski film / The Czech film. 2012 / intermediální projekt / projekt intermedialny / intermedia project

BOLESŁAW POLNAR

Narozen v roce 1952 v Głubczycích. Studoval grafiku na krakovské Akademii výtvarných umění, diplom získal v roce 1977. Vystavoval na 80 samostatných výstavách v Polsku i v zahraničí. Již pět let vede autorskou galerii, v níž představuje i jiné tvůrce. Je laureátem mnoha ocenění, mj. v roce 1977 získal v Poznani 1. cenu na Celostátní soutěži J. Spychalského o nejlepší obraz; 1978 – čestné uznání na 16. celostátní malířské soutěži „Bělský podzim“; 1990 – Cena primátora města Opolí na „Podzimním salónu“ v Opolí; 1993 – Vojvodská umělecká cena za rok 1992 (Opolí); 2007 – cena Maršálka Opolského vojvodství pro tvůrce a propagátory kultury; 2008 - „Zlatá sponka“ v kategorii kultura (cena deníku Nowa Trybuna Opolska).

Bolesław Polnar se vyjadřuje pomocí malby a kresby, navrhuje divadelní plakáty, zabývá se také navrhováním monumentálních vitráží. Stálými a opakovanými tématy jeho tvorby jsou erotika, autobiografie, pomíjení a obecně chápané mezilidské vztahy. Všechny tyto motivy se zdají být zvláštní hrou. Hrou umělce se sebou samým, s malířským materiálem, s dějinami umění, a konečně s divákem, jemuž Polnar své hádanky ukazuje.

 



Trůn (z cyklu Drapérie) / Tron. (z cyklu Drapowanie) / Throne (From the cycle drapes).1999, olej na plátně / olej na płótnie / oil on canvas / 100 x 100 cm
ANDRZEJ SZNEJWEIS
Narozen
v roce 1960 v Zabrzi. Studium grafiky absolvoval na Akademii výtvarných umění v Katovicích a v Poznani, kde v roce 1985 získal diplom v ateliéru kovu u prof. Tadeusze Jackowského. Své práce vystavoval na 18 samostatných a 31 kolektivních výstavách v Polsku, České republice, Německu, Francii, Itálii a USA. Je nositelem mnoha ocenění, mj. 1. ceny na krakovské Celostátní soutěži uměleckého plakátu  - „Plakát roku 1998“. Mnoho let věnoval didaktické práci, byl také kurátorem řady kolektivních výstav, včetně čtyř ročníků „Zimního lesa umění“. Zabývá se uměleckou grafikou, výtvarným zpracováním publikací a ilustrací. Je autorem grafických cyklů „Jako v divadle” (lept, akvatinta, 1995), „Nikdy mi neříkej panenko” (ofset, 1998), „Zrychlený kurs řízení” (digitální tisk, 2000), „Opojné sklony” (lept, 2007), „Prvních patnáct sekund” (linoryt, 2009) a „Obrazy a slova” (lept, 2012).


Veverka / Wiewiórka / Squirrel. 2011, lept, tempera / akwaforta, tempera / etching, tempera, 10 x 15 cm

Výstava se koná při příležitosti 10. výročí od podpisu dohody o spolupráci mezi Olomouckým krajem a Opolským vojvodstvím.

Wystawę zorganizowano z okazji X-lecia podpisania umowy o współpracę pomiędzy Krajem Ołomunieckim i Województwem Opolskim

Projekt je financován z prostředků Maršálkovského úřadu Opolského vojvodství
Projekt został dofinansowany ze środków Urzędu Marszałkowskiego Województwa Opolskiego.

Za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a statutárního města Olomouce
Ze wsparciem finansowym Ministerstwa Kultury RCz i Kraju Ołomunieckiego.


Celoroční výstavní program Galerie Caesar podporuje
Ministerstvo kultury ČR, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

Year-round programme of Galerie Caesar is supported by
Czech Ministry of Culture and Olomouc Region and the City of Olomouc.

             

mediální partner / media partner
 



ZPĚT

© Galerie CAESAR                                                                  Světlemodrá, 14x14 px