IIIPOIII/3PO3
(Projekt Opole – Olomouc).
Galerie
Caesar – Kamil
Augustowski
/ Magda Hlawacz / Marian Solisz
Galerie G –
Bartek Posacki, Paulina Ptaszyńska, Michał Misiura /
Aleksandra
Janik
/ Zbigniew Natkaniec
Galerie
Patro – Kuratorki
& Co. /
Bolesław
Polnar / Andrzej
Sznejweis
IIIPOIII/3PO3
„Třikrát sem a třikrát
tam, potřetí tři dá devět nám. Stát! - kouzlo je upředeno”.
(Shakespeare, Macbeth, 1,3;
přel. J. Josek)
Čísla ve své symbolice
vyjadřují nejen množství, ale také ideje
a síly; každé číslo
má svou individualitu, ale všechna jsou dětmi jednoty.
První desítka obsahuje základní symboly, další čísla
jsou jen jejich kombinací, čím dále, tím více vězící
v materii světa. Představa, že jednička tvoří dvojku,
dvojka trojku atd., vychází z přesvědčení, že každá
hodnota se snaží překročit vlastní hranice, najít
partnera a střetnout se se svým protikladem.
Tato vlastnost čísel se
zdá být dobrou ideou pro řešení problému, jímž je
kolektivní výstava. Společná prezentace individualistů
je zdánlivě protimluvem, neboť umění je přece formou
osobního vidění světa, formou zcela soukromé reflexe
(Maria Anna Potocka). Umělecká díla se však vymykají i
svým tvůrcům a účastní se diskurzu se vším, co je
obklopuje, včetně jiných uměleckých děl. Tato neobvyklá
vlastnost uměleckého díla způsobuje, že se dílo může
stát součástí většího celku, aniž by přišlo o svůj
individuální charakter.
Projekt IIIPOIII odkazuje především
na symboliku čísla 3, triády, jež se v naší kultuře
stala posvátnou. Trojka je číslo šťastné, mytologické,
mystické, dokonalé, magické, základní v mnoha oblastech
života, počínaje folklorem, pohádkami a hrami, konče
literaturou, zaklínadly, přáními a aforismy; je to číslo
svaté, nejsvětější z čísel již od dávného starověku.
Podle pythagorejců je to číslo dokonalé, vyjadřující
počátek, střed i konec.
IIIPOIII
je také snahou o vytvoření dialogu, získání dodatečných
sdělení z oněch zdánlivě odlišných, nesourodých příběhů,
vyprávění a problémů, jimiž se zabývá každý z
prezentovaných umělců. „Trojúhelníkové”
spojení by mělo zajistit, že protiklady a konflikty, jež
se rodí z uměleckého individualismu a subjektivismu ve
vidění reality, dojdou smíření a budou existovat v
rovnováze, protože, jak známo, „vše, co je složeno
ze tří, je dokonalé”.
Anna Potocka |
IIIPOIII/3PO3
„Trzykroć tak i
trzykroć wspak, trzykroć jeszcze do dziewięciu: pst!
– już po zaklęciu”.
(Szekspir, Makbet, 1,3; tł.
J. Paszkowskiego)
W symbolice liczby wyrażają
nie tylko ilość, lecz także idee i siły; każda ma własną
osobowość, a wszystkie są dziećmi jedności. Pierwsza
dziesiątka zawiera symbole podstawowe, dalsze liczby są
tylko ich kombinacją, im dalej, tym głębiej uwikłaną w
materię świata. Wyobrażenie, że jedynka tworzy dwójkę,
a dwójka trójkę itd., opiera się na założeniu, że każda
wartość dąży do przekroczenia swych granic, do
znalezienia partnera i starcia się ze swym przeciwieństwem.
Ta właściwość liczb
wydaje się być dobrą ideą dla rozwiązania problemu,
jakim jest wystawa zbiorowa. Wspólna prezentacja
indywidualistów – wydawałoby się, że to oksymoron,
bo przecież sztuka to forma prywatnego światopoglądu,
forma absolutnie prywatnej refleksji (Maria Anna Potocka).
Jednak dzieła wymykają się nawet samym twórcom, wchodząc
w dyskurs z wszystkim, co je otacza, także z innym dziełami.
Ta niezwykła właściwość dzieła sztuki sprawia, że może
być ono częścią większej całości nie zatracając
jednak swojego jednostkowego charakteru.
Projekt IIIPOIII odnosi się
przede wszystkim do symboliki liczby 3, do uświęconej w
naszej kulturze triady. Trzy jest liczbą szczęśliwą,
mitologiczną, mistyczną, doskonałą, magiczną, podstawową
we wszelkich dziedzinach życia, w folklorze, bajce,
literaturze, grach i zabawach, zaklęciach, próbach,
aforyzmach, życzeniach; jest to liczba święta, najświętsza
z liczb od głębokiej starożytności. Według
pitagorejczyków liczba doskonała, przedstawiająca początek,
środek i koniec.
IIIPOIII
jest także próbą stworzenia dialogu, wydobycia
dodatkowych treści z tych z pozoru odmiennych, nieprzystających
historii, opowieści, problemów, które porusza każdy z
prezentowanych artystów. „Trójkątne” połączenia
mają sprawić, że sprzeczności i konflikty rodzące się
z artystycznego indywidualizmu i subiektywizmu w patrzeniu
na rzeczywistość zostaną pogodzone i będą egzystować w
równowadze, bo jak wiadomo „wszystko, co złożone
z trzech, jest doskonałe”.
Anna Potocka |
|
|
● Opolský
region je velice aktivním kulturním střediskem v Polsku.
Množství a kvalita uskutečňovaných aktivit a uměleckých
projektů napomáhá, že náš region a hlavní město
vojvodství Opole je často navštěvované polskými a
zahraničními turisty. Jsme zváni nebo také sami připravujeme
mnoho významných uměleckých akcí různých oborů doma
i v zahraničí. To vše je možné díky činnosti velice
aktivního uměleckého prostředí a kulturních institucí,
které se mohou pochlubit dokonce padesátiletými
tradicemi. Kulturní instituce zřizované Maršálkem
Opolského vojvodství, jako např.: Filharmonie, Muzeum
opolského Slezska, muzea ve městech Brzeg (Břeh) a Nisa a
další instituce zřizované samosprávami na různých úrovních
mezi sebou aktivně spolupracuji.
Galerie moderního umění
v Opole, zřizovaná samosprávou jako nekomerční kulturní
instituce, podléhá primátorovi města Opole. Galerie se zúčastňuje
různých aktivit spojených
s propagaci polských a opolských tvůrců v zahraničí
– např. ve Francii, Německu, Nizozemsku, Maďarsku a
mnohokrát také v České republice. Stejně tak představujeme
našim divákům umělecká díla nejen z evropských zemí.
Dosavadní mezinárodní umělecké kontakty umožňují další
individuální resp. skupinové prezentace.
Výzva k uskutečnění
společného uměleckého projektu tvůrčích prostředí z
Opole a Olomouce byla uvítaná s velkým zaujetím.
Opole, univerzitní město
se 120 tisíci obyvateli se podstatným způsobem prezentuje
rovněž tvůrčím, uměleckým prostředím. Výstavy vizuálního
umění jsou pořádané v galeriích, knihovnách a muzeích.
Město podporuje celou řadu aktivit, např.: Noc muzeí,
Noc kultury, Kulturní ulice. Samozřejmě nesmíme
zapomenout na Festival polské písně, který se v roce
2013 bude konat už po padesáté.
Opole je
centrem umění, jsou zde gymnázia, střední umělecká škola,
fakulta umění Opolské univerzity a Centrum umělecké výchovy
při Galerii moderního umění, které je jediným takovým
zařízením v celém Polsku. Centrum tvoří dvoupatrová
multifunkční umělecká dílna, knihovna s čítárnou,
grafické studio a pokoje k ubytovaní, díky kterým lze
uskutečňovat programy spojené s pobytem umělců. Právě
díky umělecké rezidenci umělci z celého světa získávají
příležitost k přímé spolupráci s našimi umělci.
Galerie
moderního umění pozvala k projektu Olomouc-Opole-Ołomuniec
největší umělecký svaz působící na území opolského
regionu – Svaz polských umělců a designérů, který
mnoho let úspěšně vedou Tadeusz Waloszczyk a uznávaný
opolský umělec a majitel soukromé galerie BP Atelier,
Bolesław Polnar. Ve výstavních sálech Galerie moderního
umění v Opole, v galerii ZPAP – První patro a
galerii BP Atelier budou prezentována díla umělců z
Olomouce. Rovněž v Olomouci budou díla opolských umělců
vystavena ve třech galeriích – v Galerii Caesar
(Magdalena Hlawacz, Marian Solisz, Kamil Augustowski), v
Galerii Patro (Boleslaw Polnar, Andrzej Sznejweis a mladá
umělecká skupina Kurátorky) a v Galerii G (Aleksandra
Janik, Zbigniew Natkaniec a Bartosz Posacki, Paulina
Ptaszynska, Michal Misiura s multimediální prezentaci s názvem
Botanika).
V rámci
spolupráce opolská Galerie moderního umění připravila
kurátorský projekt IIIPOIII. Podílejí se na něm uznávaní
opolští umělci, kteří mají pevně zakořeněnou pozici
a další, kteří patří ke střední, mladší a nejmladší
generaci.
Projekt
bude prezentovat široké spektrum uměleckých vyjádření
od tradiční malby a grafiky až po instalaci, videoart a
performance jako projev různorodosti opolského tvůrčího
prostředí. Kurátorkou výstavy a koordinátorkou projektu
na polské straně je Anna Potocká, ředitelka Galerie
moderního umění (zřízené v roce 1958), spolukurátorkou
je mladá opolská umělkyně a historička umění Natalia
Krawczyk.
Jistě
bude zajímavé vzájemné přijetí našich výstav a prací
umělců. Jsme přesvědčeni, že projekt
Olomouc–Opole–Ołomuniec posílí kulturní
vztahy mezi našimi městy i samotnými umělci.
Umělcům
přeji hodně úspěchů a divákům mnoho dojmů a
nezapomenutelných zážitků z výstav.
Anna
Potocka |
● Opolszczyzna
jest prężnie działającym ośrodkiem kulturalnym w
Polsce. Ilość i jakość podejmowanych działań i projektów
artystycznych powodują, że nasz region i Opole, stolica
województwa, są chętnie odwiedzane przez polskich i
zagranicznych turystów. Jesteśmy zapraszani lub sami i
sami zapraszamy na wiele znaczących przedsięwzięć
artystycznych z różnych dziedzin
w kraju i poza granicami. Dzieje się tak za sprawą
działających tu środowisk twórczych i instytucji
kultury legitymujących się ponadpięćdziesięcioletnią
tradycją. Instytucje kultury podległe Marszałkowi Województwa
Opolskiego – Filharmonia Opolska, Muzeum Śląska
Opolskiego, Muzeum Piastów Śląskich w Brzegu, Muzeum w
Nysie – i samorządzom różnego szczebla aktywnie współpracują
ze sobą.
Galeria
Sztuki Współczesnej w Opolu, niekomercyjna samorządowa
instytucja kultury, podległa Prezydentowi Miasta Opola, chętnie
przystępuje do różnych działań związanych z promocją
twórców polskich, zwłaszcza opolskich poza granicami
kraju – we Francji, Niemczech, Holandii, na Węgrzech
i niejednokrotnie w Republice Czeskiej. Równie chętnie
naszym odbiorcom prezentujemy twórczość artystów nie
tylko z krajów Europy. Nawiązane międzynarodowe kontakty
artystyczne przekładają się na kolejne, indywidualne lub
zbiorowe prezentacje.
Zaproszenie
do wspólnego projektu artystycznego środowisk twórczych
Opola i Ołomuńca zostało przyjęte przez nas z dużym
zainteresowaniem.
W
120-tysięcznym akademickim mieście, jakim jest Opole, w
sposób znaczący prezentuje się środowisko artystyczne
zrzeszone i niezrzeszone. Wystawy sztuk wizualnych
organizowane są przez galerie, muzea, biblioteki.
Podejmowane są takie inicjatywy jak Noc Muzeów, Noc
Kultury, Ulica Kultury. Należy pamiętać o Krajowym
Festiwalu Piosenki Polskiej, który w 2013 r. będzie
zorganizowany po raz pięćdziesiąty.
W Opolu
działa ognisko plastyczne, gimnazjum i liceum plastyczne,
Instytut Sztuki Uniwersytetu Opolskiego, Centrum Edukacji
Artystycznej, jedyne w kraju, przy Galerii Sztuki Współczesnej.
Mieści się w nim: dwupoziomowa, wielofunkcyjna pracownia
plastyczna, biblioteka z czytelnią, studio design oraz
pokoje gościnne, umożliwiające prowadzenie programu
rezydencji artystycznych. Dzięki twórczym pobytom
rezydencjalnym twórcy z całego świata mają okazję współpracować
z naszymi artystami.
Galeria
Sztuki Współczesnej do projektu
Olomouc–Opole–Ołomuniec zaprosiła
największy związek twórczy działający na
Opolszczyźnie – Związek Polskich Artystów Plastyków,
od lat z powodzeniem kierowany przez Tadeusza Waloszczyka, i
uznanego opolskiego twórcę Bolesława Polnara, prowadzącego
prywatną galerię BP Atelier. W salach wystawowych Galerii
Sztuki Współczesnej w Opolu, w galerii związkowej
ZPAP – Pierwsze Piętro i BP Atelier
prezentowane są prace artystów z Ołomuńca. Natomiast
prace artystów opolskich pokazane zostaną, również w
trzech galeriach, w Ołomuńcu – w Galerii Caesar
(Magdalena Hlawacz, Marian
Solisz, Kamil Augustowski), Galerii Patro (Bolesław Polnar,
Andrzej Sznejweis, młodziutka grupa artystyczna Kuratorki)
i Galerii G (Aleksandra Janik, Zbigniew Natkaniec oraz
Bartosz Posacki, Paulina Ptaszyńska, Michał Misiura z
multimedialną prezentacją pt. Botanika).
W ramach
współpracy strona opolska przygotowała kuratorski projekt
IIIPOIII. Biorą w nim udział opolscy artyści, zarówno ci
uznani, o ugruntowanej pozycji, jak i ze średniego, młodego
i najmłodszego pokolenia. Pokazane zostanie szerokie
spektrum wypowiedzi artystycznych od tradycyjnych technik
malarstwa i grafiki, poprzez instalacje, do sztuki video i
performance. Prezentacje te są odzwierciedleniem różnorodności
opolskiego środowiska twórczego. Kuratorem wystaw i
koordynatorem projektu
ze strony polskiej jest Anna Potocka, dyrektor największej
w regionie instytucji wystawienniczej – Galerii Sztuki
Współczesnej (działającej od 1958 r.), a współkuratorem
– młoda opolska artystka i historyk sztuki Natalia
Krawczyk.
Jesteśmy
ciekawi wzajemnego odbioru naszych wystaw i twórczości
artystów. Jesteśmy pewni Podjęliśmy to działanie w przeświadczeniu,
że projekt Olomouc–Opole–Ołomuniec przyczyni
się do zacieśnienia kontaktów kulturalnych między
naszymi miastami i środowiskami twórczymi.
Artystom
życzę wielu sukcesów, a odbiorcom wielu przeżyć i
wzruszeń.
Anna
Potocka |
|
|
Galerie
Caesar
|
|
KAMIL
AUGUSTOWSKI
Narozen
v
roce 1984
v
Opolí.
Absolvent
uměleckého
vzdělání
v
oblasti výtvarného umění
na
Opolské univerzitě.
V
ateliéru malby u prof.
Łucji
Piwowar-Bagińské
absolvoval
s diplomovou prací,
která spojovala
malbu
a
video
–
tradici
a modernitu.
Nekonvenční
kombinace různých
médií
a
zkoumání
vztahů mezi
tradičními
a novými
výrazovými
prostředky
jsou
důležitým aspektem
práce
Kamila
Augustowského. |
LUNA,
2011, videoinstalace
/ wideo-instalacja / video
installation |
|
|
MAGDA
HLAWACZ
Narozena
v
roce 1976
v
Opolí.
Vystudovala
Akademii
výtvarných umění
ve
Vratislavi.
V
roce 2006
získala
doktorát
na
Fakultě
malby
na
AVU
ve
Vratislavi.
Své práce
prezentovala
na
kolektivních
a samostatných
výstavách
v
Polsku,
České republice,
Maďarsku,
Německu, Holandsku, Francii a na
Tchaj-wanu.
Zúčastnila
se
mezinárodních
workshopů
a
výtvarných
rezidenčních pobytů.
V
současné době
působí v Ústavu umění
Opolské
univerzity
jako
lektorka v ateliéru
kreslení
a
intermédií.
Ve
své
umělecké
práci
zkoumá
vztahy
mezi různými
médii,
mj. mezi malbou
a
fotografií,
fotografií
a
grafikou.
Neustále
se
opakujícím
motiv
v její tvorbě jsou panenky,
loutky
a
figuríny - indiferentní
a pasivně
odehrávající pomyslné
rituály
každodenního
života. |
Z
cyklu Co
dělat
a
co nedělat
/ Z cyklu Co robi / From the Cycle Do’s and
don’ts. 2011 / kombinovaná technika / technika
mieszana / combined
technique,
160 x 100 cm |
|
|
MARIAN
SOLISZ
Narozen
v
roce 1967
v
Raciborzi.
V
roce 1995
absolvoval
katedru
interiérového
designu
na
Akademii
výtvarných
umění
v
Krakově.
Jeho
práce byly
vystaveny
mimo
jiné
v Galerii Promocyjna ve
Varšavě,
na
Open
Studio
v
Krakově,
Galerii Entropia
ve
Vratislavi,
v
dole
Wilson v
Katovicích,
v
Galerii
současného
umění
v
Opolí
a
New Century Artists Gallery v
New Yorku
(USA).
Od
roku 2000
žije
a
pracuje v
Kluczborku.
|
Linky
III. / Kreski III. / Lines III. 2005, tužka,
olej na plátně / ołówek,
olej na
płótnie
/ pencil,
oil on canvas,
200 x 265 cm |
Galerie
G
|
|
BARTOSZ
POSACKI, PAULINA PTASZYŃSKA, MICHAŁ MISIURA
Bartosz
Posacki, Paulina Ptaszyńska a Michał Misiura tvoří
neformální uměleckou skupinu, v rámci níž pracují na
společných projektech. Jako skupina vystupují od roku
2011, ale poprvé společně vystavovali v roce 2011 na výstavě
„Oceloví andělé“ v Bytomi. Celá trojice je
spojena s ateliérem multimédií Ústavu umění Opolské
univerzity. Ještě před rokem ve vztahu mistr-žák, a
dnes (jak rozhodně zdůrazňuje celá trojice) ve vztahu
partnerském pracují na společných projektech v oblasti
nových médií, s důrazem na videomappingové projekce a
instalace. Jejich zatím posledním projektem je
videomappingová scéna pro Witkacyho divadlo v Zakopaném
ke hře Szymona Hieronyma Budzyka s názvem OFF NIEPODLEGŁOŚĆ.
Z předchozích videomappingových instalací zmiňme KOROWÓD
(Průvod), představený v Národním centru polské písně
v Opolí a BOTANIKA, kterou bylo možné shlédnout
ve Studentském kulturním centru v Opolí a v SohoFactory
ve Varšavě. Fascinuje je světlo, plasticita povrchu a
prostoru a zkoumání různých prostředí pod
drobnohledem. Společným jmenovatelem jejich aktivit je
hledání emočních vzruchů ve sférách neskutečna.
|
BOTANIKA
/ 2011, videomappingová projekce / projekcja mappingowa /
videomapping |
ALEKSANDRA
JANIK
Narozena
v
roce 1971
v
Katovicích.
Absolventka
Akademie
výtvarných
umění
ve
Vratislavi.
Diplom
získala
v
ateliéru
grafické
tvorby u profesorky
Haliny
Pawlikowské
v
roce 1996.
Získala
stipendium
od
DAAD
Hochschule
für Bildende Künste
v
Braunschweigu
(Německo)
v
letech
1996-1997.
Opakovaně
obdržela
ceny
v
národních
i mezinárodních soutěžích:
2007 – cena poroty
na 14.
Tallinnském
trienále
grafiky
(Tallinn,
Estonsko), 2008 -
Cena
poroty
na 15.
Německé
mezinárodní
výstavě
grafiky
(Frechen, Německo), 2011 -
1. cena
na Contrasts Photography Exhibition,
SohoPhoto
Gallery (New York, USA). Účastnila
se
řady
rezidenčních pobytů (mj. Tokio,
Buenos Aires,
Tchaj-wan).
V
současné
době
pracuje jako mimořádná
profesorka
v ateliéru digitálního
tisku
a
experimentálních
technik
na
Akademii výtvarných
umění
Eugeniusze
Gepperta ve Vratislavi.
Aleksandra
Janik utváří světy, jež jsou součtem její paměti,
jejích představ a fantazií, a tedy světy vzniklé falšováním
a deformováním zaznamenaných událostí. Jsou rekonstrukcí
míst, setkání s lidmi, záznamem emocí, chvilkových
pocitů. Mezi disciplíny, jimž se věnuje, patří především
fotografie a grafika (umělecká i digitální). Během
mnohaměsíčních cest využila onu zvláštní vlastnost
fotografie, jíž je zastavený obraz a zadržený čas,
zachycený v daném momentu, definující to, co „se už
nikdy nebude moci existenciálně zopakovat”. |
Imaginarium.
2009 /digitální tisk lambda / druk cyfrowy lambda /
lambda metalic print / 14 x 14
cm |
|
|
ZBIGNIEW
NATKANIEC
Narozen v
roce 1961 v Opolí, absolvent Akademie výtvarných umění
v Poznani, studoval na fakultě interiérové architektury
(1982-1983) a malby (1983-1987). Absolvoval s vyznamenáním
v ateliéru malby u prof. Jacka Waltośe. Účastnil se výstavy
nejlepších diplomových prací všech polských škol v Národní
galerii umění Zachęta (1988). Získal velké množství
ocenění. Své práce vystavoval především v Galerii současného
umění v Opolí. Samostatně vystavoval v roce 1999 v nejdůležitějším
centru polského sochařství v Orońsku. Účastnil se více
než 50 skupinových výstav doma i v zahraničí (Německo,
Francie, Česká republika, Nizozemsko). Učitel kresby a
malby na Státní škole výtvarné výchovy v Opolí.
Tvoří
především instalace a prostorové formy. Své práce často
opatřuje autorskými komentáři: „důležitější,
než umělecké uzurpace a lidská prázdnota je bytí člověkem
prostého srdce, a to důsledně, protože pokud to dokážu,
má tato moje myšlenka hodnotu svědectví, může být
rozhodnutím vysoce uměleckým v této krkolomné době.
Tvorba je nezištné podávání svědectví“.
|
Bez názvu
/ Bez tytułu / Untitled. 2003-2011 / instalace –
moduly, dřevo, vyšívané a malované plátno / instalacja
- moduły, drewno, płótno szyte, malowane /
installation
- modules, wood, embroidered
and painted
canvas |
Galerie
Patro
|
|
KURATORKI
& Co.
Kuratorki
& Co. je umělecká skupina, kterou tvoří
umělkyně-kurátorky, absolventky Ústavu umění Opolské
univerzity. Od roku 2009 se zabývají organizováním
(vlastních) výstav, realizací různých uměleckých
projektů a aktivit. Název skupiny vznikl na základě
jazykové hříčky se slovem kura (slepice), a je tak reakcí
na situaci na výtvarné scéně. Jejich kurátorský
projekt nazvaný „Luksusowe kury” („Luxusní
slepice”) byl v roce 2010 zahrnut do programu Mezinárodního
festivalu vizuálního umění Inspiracje/Glamour. V témže
roce umělkyně dokázaly zaujmout i na festivalu FAMA, kde
získaly čestné uznání.
Kuratorki
& Co sázejí na zábavu. Jejich umělecké aktivity mají
nejčastěji formu performance, happeningu a intervence, vždy
s důrazem na interakci. Nejvíce je inspiruje realita,
kterou komentují lehkým a hravým způsobem, dotýkají se
však i zásadních otázek, jako je kupříkladu
komercializace umění, mechanismy ovládající současné
umění, role umělce atp.
|
Český
film
/ Czeski film / The
Czech
film.
2012 / intermediální projekt / projekt intermedialny / intermedia
project |
|
|
BOLESŁAW
POLNAR
Narozen v
roce 1952 v Głubczycích. Studoval grafiku na krakovské
Akademii výtvarných umění, diplom získal v roce 1977.
Vystavoval na 80 samostatných výstavách v Polsku i v
zahraničí. Již pět let vede autorskou galerii, v níž představuje
i jiné tvůrce. Je laureátem mnoha ocenění, mj. v roce
1977 získal v Poznani 1. cenu na Celostátní soutěži J.
Spychalského o nejlepší obraz; 1978 – čestné uznání
na 16. celostátní malířské soutěži „Bělský
podzim“; 1990 – Cena primátora města Opolí na
„Podzimním salónu“ v Opolí; 1993 –
Vojvodská umělecká cena za rok 1992 (Opolí); 2007
– cena Maršálka Opolského vojvodství pro tvůrce a
propagátory kultury; 2008 - „Zlatá sponka“ v
kategorii kultura (cena deníku Nowa Trybuna Opolska).
Bolesław
Polnar se vyjadřuje pomocí malby a kresby, navrhuje
divadelní plakáty, zabývá se také navrhováním
monumentálních vitráží. Stálými a opakovanými tématy
jeho tvorby jsou erotika, autobiografie, pomíjení a obecně
chápané mezilidské vztahy. Všechny tyto motivy se zdají
být zvláštní hrou. Hrou umělce se sebou samým, s malířským
materiálem, s dějinami umění, a konečně s divákem,
jemuž Polnar své hádanky ukazuje.
|
Trůn
(z cyklu Drapérie) / Tron. (z cyklu Drapowanie) /
Throne
(From
the cycle
drapes).1999,
olej na plátně / olej na płótnie / oil on canvas / 100 x
100 cm |
|
|
ANDRZEJ
SZNEJWEIS
Narozen v
roce 1960
v
Zabrzi.
Studium grafiky absolvoval na Akademii výtvarných umění
v Katovicích a v Poznani, kde v roce 1985 získal diplom v
ateliéru kovu u prof. Tadeusze Jackowského. Své práce
vystavoval na 18 samostatných a 31 kolektivních výstavách
v Polsku, České republice, Německu, Francii, Itálii a
USA. Je nositelem mnoha ocenění, mj. 1. ceny na krakovské
Celostátní soutěži uměleckého plakátu
- „Plakát roku 1998“. Mnoho let věnoval
didaktické práci, byl také kurátorem řady kolektivních
výstav, včetně čtyř ročníků „Zimního lesa umění“.
Zabývá se uměleckou grafikou, výtvarným zpracováním
publikací a ilustrací. Je autorem grafických cyklů
„Jako v divadle” (lept, akvatinta, 1995),
„Nikdy mi neříkej panenko” (ofset, 1998),
„Zrychlený kurs řízení” (digitální tisk,
2000), „Opojné sklony” (lept, 2007),
„Prvních patnáct sekund” (linoryt, 2009) a
„Obrazy a slova” (lept, 2012). |
Veverka
/ Wiewiórka / Squirrel.
2011, lept,
tempera
/ akwaforta, tempera / etching,
tempera,
10 x 15 cm |
|
|
|
|
Výstava se koná při příležitosti
10. výročí od podpisu dohody o spolupráci mezi Olomouckým
krajem a Opolským vojvodstvím.
Wystawę
zorganizowano z okazji X-lecia podpisania umowy o współpracę
pomiędzy Krajem Ołomunieckim i Województwem Opolskim
Projekt je financován z prostředků Maršálkovského úřadu
Opolského vojvodství
Projekt został dofinansowany ze środków Urzędu Marszałkowskiego
Województwa Opolskiego.
Za
finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Olomouckého
kraje a statutárního města Olomouce
Ze wsparciem finansowym Ministerstwa Kultury RCz i Kraju Ołomunieckiego.
|
Celoroční
výstavní program Galerie Caesar podporuje
Ministerstvo
kultury ČR, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.
Year-round
programme of Galerie Caesar is supported by
Czech Ministry of
Culture and Olomouc
Region and the City of Olomouc.
mediální partner / media partner
ZPĚT
|