Pohledy
do výstavy
Tomáš Lampar
Narozen / Born: 18. 9. 1967, Olomouc
Studia / Studies: 1987–1992 Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně
Stáž / Scholarship: L'ecole d'architecture de Paris La Villette (1993)
Žije a pracuje v Kožušanech / Lives and works in Kožušany
Samostatné výstavy / Solo exhibitions:
1994 Dřevořezy. Kafe Studentcentrum, Olomouc
1998 Pastely. Divadlo hudby - Galerie Titanic, Olomouc
1999 Architektonické skici, modely. Výstavní síň ZUŠ, Olomouc
2002 Dialogy s prostorem (s L. Daňkem a V. Pospíšilem). Galerie Jana,
Svatý Kopeček
2004 Kresby. Dům umění města Brna, Brno
2004 Entre cour et jardin (s J. Lamparem). Divadlo hudby - Galerie Titanic,
Olomouc
2005 148 kreseb. Galerie Caesar, Olomouc
2005 Tomáš Lampar. Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
Kolektivní výstavy (výběr) / Collective exhibitions (selected):
2001 Mezi čtyřma očima. Galerie Caesar, Olomouc
2003 Nejmladší / The youngest. Národní galerie, Veletržní palác, Praha
2004 Mezi čtyřma očima. Malá výstavní síň Liberec, Liberec
2005 10 Ol. Galerie města Plzně, Plzeň
(andělská znamení)
Při pohledu na kresby Tomáše Lampara provázejí náš údiv i rozpaky: zrodily se v této nížině? Zdá se nám, že jim chybějí stopy zemské gravitace. Mnohé z nich se podobají záznamům astronauta, jež se svou kosmickou lodí překonal horizonty dosud známé. A tam se Lamparovi zdařilo obzírat tříště končin dosud skrytých a zjevovat nám struktury energetické; například zaznamenat silová vřetena, jakožto podobenství rotací univerza. Je to málo?
Je to mnohem více než zpodobení věcí zjistitelných pouhým okem. Naše obvyklé vidění má sklon vidět všude cosi figurativního, něco hmotného. Tomáši Lamparovi tedy budeme vděčni za to, jak nás učí, že podstatné nejsou věcné figury, nýbrž vztahy. Spíše síly, které tušíme. Svou tvorbou tedy přitakává světonázoru velkých fyziků Maxe Plancka, Wernera Heissenberga a dalších, že svět je nehmotný. Podle nich vše, co vnímáme jako hmotu, nejsou než mnohonásobná pnutí mikročástic ve stálém pohybu. Dávno před nimi zastávali podobný názor Buddhové a potom milióny jejich ctitelů, k nimž dnes patří i Tomáš Lampar.
Vysvětlovat "roztříštěnost" Lamparova stylu jako pendent k vědě, jako zviditelňování supermikroskopických zjištění do makro-obrazných dějství, není dostatečné. Lamparova kresbotvorba se totiž pohybuje po cestách, po nichž druhdy vykročili šamani, šli středověcí věštci a pokračují současní geomantikové. Jeho mimořádné vnímání a vědomí vyrůstalo pod vlivem rodinné spirituálně výtvarné tradice. Momenty vlastního vizionářského nadání pociťoval Lampar při prazvláštních zážitcích krajin nebo při dotyku tajemné síly místa. Jako horolezec se dostal tam, kde obloha se téměř dotýkala krásného skaliska. Mezi nebem a zemí však pulzovala třetí vrstva "jiného světa". V něm sídlila duše místa a další neviditelné síly. Severským šamanům i starým Řekům byla v přírodě známa místa, na nichž bylo možné najít spojení s jiným světem - s říší démonů a bohů. Jedno z takových míst, kde lze vytušit vnitřní hodnoty a subtilní aspekty, leží na pomezí obce Kožušan.
Je to místo, kde pozorovatel a pozorované skutečnosti nejsou od sebe odděleni, ale v živém spojení tvoří jednotu. Pak se počáteční pozorování mění v mnohostranné prozírání, stav, v němž Lampar dokáže proniknout do dějství elektronů vířících vně i uvnitř jeho samého.
Zpovědí těchto zážitků, meditací, vidin, ano někdy i ekstasí jsou Kresby. Tohle kreslení je nejen svědectvím niterného ponoru, nýbrž je také modalitou tvůrčího principu kosmického.
Nyní, když jsme se dostali k vlastnímu projevu výtvarnému, zjišťujeme, že by si jeho vývoj, střídání témat a technik vyžádaly obsáhlejší esej. To přesahuje možný rámec úvodu. - Připomeneme pouze, že Lamparova kresbotvorba přísluší do oblasti geomancie, mnohdy do aeromancie a to tehdy, když se zabývá mraky a dalšími poselstvími nebeskými. On sám patří tedy volně k roztroušené obci geomantiků jako Adamus, Placht, Kokolia, Hísek, Mainer, Kafka a ovšem Malich, a další.
Lamparova technika souvisí jednak s čínskou Feng Shui, jednak se středověkou "ars punctatoria" / umění punktace; jejich stopy na papíře byly věšteckými interpretacemi země a krajiny, jejich viditelných a neviditelných struktur. Takovými interpretacemi jsou i kresby Tomáše Lampara, z jehož velikého díla zde spatříme jen zlomek.
Piešťany, 16.10.2005
Arsén Pohribny
Za
finanční podpory Ministerstva kultury ČR
ZPĚT
|