VIKTOR PIVOVAROV

Viktor Pivovarov se narodil 14. ledna 1937 v Moskvě.
Vyrůstal pouze se svou matkou Sofií Borisovnou v komunálním sovětském bytě v moskevské čtvrti Zamoskvorečije. V letech 1951–1957 studoval na střední Kalininově umělecko-průmyslové škole. V roce 1957 nastoupil na Polygrafický institut na obor ilustrace a knižní grafika, který ukončil v roce 1962. Po vysoké škole pracoval jako ilustrátor.
V roce 1964 se oženil se spisovatelkou a básnířkou Irinou. V roce 1966 se manželům Pivovarovovým narodil syn Pavel, který si již jako dítě zvolil umělecký pseudonym Pepperštejn, pod kterým se později proslavil jako spisovatel a umělec.

Od začátku sedmdesátých let se Viktor Pivovarov věnuje především volné tvorbě. Pracuje v ucelených obrazových cyklech, jejichž vizuální podoba je velmi široká. Maluje figurativní, expresivní i čistě abstraktní obrazy. Ve svých dílech často zpracovává existenciální témata, osobní prožitky ze života v Moskvě nebo zobrazuje metafyzický svět.
Spolu s Iljou Kabakovem vytvořil novou osobitou uměleckou formu ­ album, která originálním způsobem propojuje slovo
a obraz. Text začleňuje Pivovarov i do svých obrazových cyklů, případně tvoří pouze textové obrazy.
Stal se tak jedním ze zakladatelů moskevské konceptuální školy.

V roce 1978 se seznámil s českou historičkou umění Milenou Slavickou, která do Moskvy přijela s cílem poznat ruské neoficiální umění. V roce 1981 uzavřeli sňatek. V následujícím roce umělec definitivně opustil své rodné město. Přestěhoval se natrvalo do Prahy, kde se ocitl, jak díky Jindřichu Chalupeckému, tak díky své ženě, v podobném uměleckém prostředí jako v Moskvě, tedy v prostředí neoficiálních umělců. Stal se členem Nové skupiny, která vznikla v roce 1987 pod vedením Jindřicha Chalupeckého. Po revoluci spolu s Adrienou Šimotovou, Václavem Stratilem a Milenou Slavickou založil a řídil galerii Pi-Pi-Art, která sídlila v suterénu Topičova domu na Národní třídě. Graficky i koncepčně se podílel na podobě časopisu Výtvarné umění, jehož šéfredaktorkou byla Milena Slavická.

Ještě před revolucí proběhlo v Praze několik Pivovarovových výstav v prostorech, kde mohli vystavovat neoficiální umělci, jako byly Ústav makromolekulární chemie na Petřinách (tzv. Makráč), Ústřední kulturní dům železničářů na náměstí Míru, Lidový dům ve Vysočanech či Kulturní dům na Opatově.

Po revoluci proběhlo v Čechách několik umělcových samostatných výstav. Doposud největší přehlídku Pivovarovovy tvorby uspořádal v roce 1996 Petr Nedoma v Galerii Rudolfinum pod názvem Soňa a andělé. Z muzeálních přehlídek můžeme jmenovat například výstavu Oni v pardubické krajské galerii a v Moravské galerii v Brně a výstavu Dědečku viděl jsi Boha? v klatovské galerii U Bílého jednorožce.
V současnosti probíhá umělcova retrospektivní výstava Moskevská gotika v Národní galerii v Praze.

Velké samostatné výstavy umělce v zahraničí se konaly například v Musée d‘Art Moderne et Contemporain v Saint-Étienne, v Ludwig Forum für International Art v Aachenu, v Zimmerli Art Museu v New Jersey (spolu s Iljou Kabakovem)
či v berlínské galerii Ifa.

Rovněž v Rusku proběhla řada významných výstav: v Treťjakovské galerii v Moskvě, v Puškinově muzeu v Moskvě,
ve Státním ruském muzeu v Petrohradě, v Moskevském muzeu současného umění či v Muzeu Garage v Moskvě.

Díla Viktora Pivovarova jsou zastoupena v Tate Gallery v Londýně, v Centre Georges Pompidou v Paříži, v Národní galerii v Praze, v Zimmerli Art Museu v New Jersey, v Treťjakovské galerii v Moskvě, v Puškinově muzeu v Moskvě,
ve Státním ruském muzeu v Petrohradě, v Ludwig Forum für International Art v Aachenu,
v Zimmerli Art Museu v New Jersey a v soukromých sbírkách.

Viktor Pivovarov je autorem několika autobiografických a teoretických knih. V českém překladu vyšla v roce 2018 v nakladatelství Torst autobiografická kniha Zamilovaný agent.

Umělec žije a tvoří v Praze.