KATEŘINA ADAMOVÁ, * 1977

VZDĚLÁNÍ

2006–2007 Doktorandské studium dějin umění a hudby na Universidad del país Vasco, Bilbao, Španělsko

2000–2005 Akademie výtvarných umění Praha; ateliér kresby prof. Jitky Svobodové

(studijní stipendium a cestovní stipendium Ministerstva školství v roce 2003; ateliérová cena v roce 2004 a 2005; MgA)

1994–1998 SUŠG Jihlava

1991–1994 Gymnázium Uničov
 

 SAMOSTATNÉ VÝSTAVY

 2022 Galerie Caesar, Olomouc

2021 Galeriezet, Velká Bystřice u Olomouce

2020 Galerie 1, Postkonceptuální antikoncepce / pořádá Topičův salón

(společně s Danou Sahánkovou a Michaelou Maupicovou), Praha

2020 BBA Gallery / Galerie Zlatohlávek (společně s Pavlem Trnkou), Berlín

2019 Galerie Václava Špály, Simulace, Praha

2018 Galerie U bílého jednorožce, Postkonceptuální antikoncepce,

(společně s Danou Sahánkovou a Michaelou Maupicovou), Klatovy

2017 Galerie Klatovy – Klenová, Předaukční výstava, Zámek Klenová

2017 OGV Jihlava, Postkonceptuální antikoncepce,

(společně s Danou Sahánkovou a Michaelou  Maupicovou), OGV Jihlava

2014 Městská galerie, Uničov

2013 Galerie hlavního města Prahy, Tvor, Praha

2012 Divadlo Horní Počernice, Praha

2011 Galerie Via Art, Jeden rok, Praha

2009 Galerie Podkova, Olomouc

2009 Galerie České pojišťovny, Praha

2008 Galerie Doubner, (společně s Alenou Rychlou), Praha

2007 Křížová chodba Koncertní síně, Uničov

2006 Galerie V Kapli, Bruntál

2005 Galerie architektonického ateliéru, Tábor

2002 Koncertní síň Uničov

SKUPINOVÉ VÝSTAVY

 2021 In Sacrificio Florum / V objetí květin, MuMo - Museum Montanelli, Praha

2019 Artinbox, Oroduj za nás!, Praha

2019 Ateliéry Pragovka, Flying Inn, v rámci projektu Kolben Open 6, Praha

2019 Art Prague / 18. ročník veletrhu současného umění, Praha

2018 Dům pánů z Kunštátu (Dům umění města Brna), Tangenty, Brno

2017 Ateliéry Pragovka, With Wings, v rámci projektu Kolben Open 5 (White room),  Praha

2016 Ateliéry Pragovka, Random, v rámci projektu Kolben Open 4, Praha

2012 Artbanka, AVU v AMOYA,  Praha

2012 Koncertní síň Uničov, Uničovští

2011 10 + 10, Galerie Via Art, Praha

2011 Ateliér Josefa Sudka, Ženské rodové dědictví, Praha

2008 Galerie Ruské federace – Kostromské státní historicko-architektonické muzeum,

Jeden svět, sedm proměn, Kostroma, Rusko

2006 Koncertní síň Uničov

2005 Výstava v Poličce u Prahy

2005 NG – Veletržní palác, Diplomanti, Praha

2005 Galerie SUŠG, Jihlava

2005 Artkontakt, Brno (získání ceny za kresbu)

2004 Zámecká galerie, Bruntál

2004 Kunsthaus am Schuberg, Prager Akademie der bildenden Künste, Ammersbek, Německo

2003 Galerie Jána Šmoka, Jihlava

2003 Koszalin, Participace na workshopu, Polsko

2002 Statek Svárov

V TICHO-STI

Kateřina Adamová (nar. 1977, Uničov) patří mezi výrazné absolventky/-ty Ateliéru Kresby prof. Jitky Svobodové na pražské Akademii výtvarných umění. Společně např. s Danou Sahánkovou, Jakubem Janovských, Nikolou Čulíkem nebo Michaelou Maupicovou se zařadila mezi autory mladé generace, kteří pro současnou uměleckou scénu rehabilitovali a aktualizovali médium kresby jako svébytné výrazové médium. Na české umělecké scéně se Adamová etablovala dvěma důležitými samostatným výstavami – projektem TVOR (v rámci výstavního cyklu START-UP, Galerie hlavního města Prahy, 2013) a výstavou SIMULACE (Galerie Václava Špály, Praha, 2019). Výrazná byla také její účast na trilogii výstav pOSTKONCEpTUÁLNÍ ANTIKONCEpCE (OGV, Jihlava, 2017; GKK – Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, 2019; Galerie 1, Praha, 2020).

Poloha tvorby Kateřiny Adamové je introvertní, introspektivní a svou povahou velmi osobní. Její kresebné cykly lze považovat za deníkové záznamy mapující určitý aspekt či zlomový moment v životě autorky. Ústředním motivem kreseb je neustále se opakující a vracející se autoportrét. Nejedná se však o žádný druh narcismu, nebo potřeby manické vizuální sebe-reprodukce. Je to spíše koncepční potřeba autorky být bezprostředně přítomna uvnitř vznikajícího díla, obsadit, alespoň zástupně, tento nově se rodící prostor a vnést do něho určitý druh emoce. Právě vyjádření emoce je tu navázáno na autoportrét, respektive na figuru s autoportrétními rysy, která svým pohybem a gesty zpřítomňuje celou škálu různě odstupňovaných situací, od všedních banalit přes extatická vytržení a para-evoluční vývojové linie až po mysteria spirituální povahy připomínající např. nanebevzetí nebo naopak pád z nebeských výšin.

Výstavní projekt V TICHO-STI pro olomouckou Galerii Caesar se zaměřuje na prezentaci posledních kresebných cyklů autorky z let 2020-22 (Jaro [Easter], Podzim, Zima). Díla z doby covidové pandemie reflektují především určitá časová pásma roku navázaná na civilizační rituály, skrze které, jako palimpsest, prosvítá symbolická rovina času (masopustní a velikonoční jaro, podzimní pouštění draků, advent a Vánoce…). Technikou pastelky na papíře vznikají velkoformátové i drobnější kresby, v nichž se autorce daří prostřednictvím aranžovaných vztahových situací (figura a místo, figura a předmět, figury mezi sebou) podržet čas. Zastavit se v něm a vytvořit jakousi křehkou hráz (papír a pastelka), v níž se vytváří paměťový záliv a chráněný vzpomínkový meandr. Přes všechnu jemnost a křehkost promlouvají kresby o složitosti lidské existence, které jsou do cesty kladeny různě obtížné překážky, jež je nutné neustále překonávat, aby se života-běh nezadrhl, nezastavil a neproměnil se ve formy ne-bytí.

Vizuálně navozují kresby atmosféru tichosti, meditačního pohybu, v němž jakoby se figura znovu a znovu rozkoukávala a oslepena čistotou bílého papíru zjišťovala tělesnými výpady svou pozici v „nekonečnu“, totiž v místě, kde zmizela zdánlivá jistota předmětnosti a s ní i horizont oddělující hmotné a nehmotné jevy žitého časoprostoru. Jedinec se tu vnitřně proměňuje. Prochází transformací, která transcenduje lidské vědomí a pozdvihuje ho nad banality všedních dnů a znovu člověku dokazuje jeho marnivou dočasnost. Připomíná mu jeho skutečná smysluplná poselství tady na světě, k jejichž definici však lidský jazyk nestačí. Proto jsou těmto sdělením propůjčeny výrazové prostředky světla a barvy. Ty jsou totiž mnohem blíže k jevům, které prostupují prostor a čas tak, jak si myslíme, že ho známe. Ticho nám v této koncentraci pomáhá. Zároveň je toto SLOVO použito ve tvaru akčního nakročení oslovujícího a vybízejícího ke vstupu: V TICHO-STI. Stačí sledovat kresebné stopy autorčina rukopisu, vstoupit a začíst se do meziřádků.

Petr Vaňous, kurátor