Narozen: 8. 4.1978, Prostějov
Žije a pracuje v Prostějově
Studium:1998–2004 FaVU VUT Brno, ateliér
figurální malby, profesor Jiří Načeradský
od roku 2002 ateliér malířství I.,doc.
Petr Veselý
Samostatné výstavy:
2002 Galerie Pokorný, Prostějov
2003
Akvarely. Galerie Duna Tri,
Bystřice nad Pernštejnem
2004 Kulturní klub Duha, Prostějov
2005 Husa na Provázku, Brno
2005 Kovaříkova vila, Prostějov
2007 Muzeum Prostějov
2009. Kulturní klub Duha, Prostějov
2015 Regionální informační centrum,
Prostějov
2015 Galerie Mánes, Prostějov
2017
Pod
hladinou vědomí. Muzeum Prostějov
2018 Vědecká knihovna Univerzity
Palackého v Olomouci
2019 Zlatá brána, Prostějov
2020 Galerie Mánes, Prostějov
2021 Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
Společné výstavy:
2003 Galerie Doubner, Praha
2005 Želetice u Znojma
2006 Krásný nový svět, Galerie u Dobrého
pastýře, Brno
2012 Galerie Doma, Znojmo, s Jiřím
Pikousem
2013 Kulturní klub Duha, Prostějov, s
Wojmírem Křupkou
2013 Načeradského žáci, Moravské
divadlo, Brno
2014 Pocta Jiřímu Načeradskému, Galerie
města Blanska
2019 30. let sametové revoluce, Divadlo
na Zábradlí Praha
Milan Kubeš se věnuje
krajinomalbě i figurálním motivům, krajina v jeho díle ale převažuje a
je mu bližší. Od spíše konkretizující polohy v krajinomalbě i malbě
figurální, kde převládalo realističtější pojetí, se autor postupně
odpoutává od definující linie ve prospěch promyšlených ploch a tvarů,
které spějí k abstrakci, aby opět zdůraznily konkrétní vjem z krajiny a
její charakter. Motiv je pro diváka čitelný, má ale spoustu rovin a
vtahuje neodbytně do svého prostoru.
V malbě je patrná
expresivní poloha s výraznější schematizací.
Ta krajinu ukotvuje,
ponechává jí ale gesto, živost, uvolnění i zaměření na detail. Střídá se
tak volný rukopis s přesnou promyšlenou konturou a promalovanou plochou
a díky kontrastu, který tímto způsobem vzniká, se stává vjem bohatší, je
vytvářeno určité napětí a dějovost v zdánlivě nehybném „objektu“.
Krajina nepostrádá pronikavou hloubku, většinou v několika plánech,
které se místy částečně prolínají, jsou neurčité a vytvářejí svou
vlastní perspektivu. Někdy se objevuje výraznější barevný akcent
v teplých tónech, jindy je barevnost tlumena až monochromaticky. Krajina
Milana Kubeše je dramatická, komunikuje s divákem, je v ní patrna živost
a zároveň stabilita. Působí vyrovnaně a harmonicky. Zároveň provokuje a
budí zvědavost.
V některých obrazech spěje autor až k informelnímu pojetí, tahy štětce,
nánosy barvy ponechané ve skvrnách nebo náhodných stopách, jsou
důležitou součástí bohaté kompozice. Tu stále drží pospolu tu a tam
klidnější plocha, střídmější projev, jasná kontura, která expresi uzemní
a udrží celý tvar i ve velkém formátu.
V informelních polohách v některém díle budí obraz dojem jakési
neukončenosti, téma je otevřené, ve stádiu kvasu. Tato díla je dobrá
vidět v kontextu s uzemněnější formou jiných děl pro uvědomění si
celistvosti celé autorovy tvorby, kdy na druhé straně pak najednou
působí krajina křehčeji, lyričtěji, není pouze nahozená, ale soustředěně
promalovaná až ke konejšivému výsledku.
Co se týče autorovy tvorby zaměřené na figurální motivy, jedná se o více
konkretizující polohu. Figura je naprosto zvládnutá, dobře odpozorovaná.
Jedná se o zachycení běžných situací lidského života, všímáme si větší
lineárnosti a často výrazné barevnosti. V podmalbě je již patrna práce
s prostorem a barvou tak, jak ji autor využívá v krajinných motivech.
Figura postupně přestává být dominantní, je opouštěna ve prospěch
působení samotného prostoru. V těchto dílech se zaměření na volných
prostor rozvíjí a stále více je obohacován o další zajímavé přístupy.
Ať už jde o dynamickou, expresivní polohu, volný rukopis nebo ukázněný
soustředěný způsob vyjádření, Kubešova krajina si vždy zachovává svoje
tajemství.
Kateřina Čermáková
|