Kateřina Žlebková
Kateřina
Žlebková zakotvila na Hané teprve před sedmnácti
lety, od roku 2006 je členkou Spolku olomouckých výtvarníků,
a zdá se, že si své čestné místo díky svému
talentu, a řekla bych oddanosti výtvarné práci, mezi
olomouckými výtvarníky vydobyla. Už během svého výtvarného
studia na ostravské fakultě v polovině sedmdesátých
let udivovala jistotou své kresby. Kateřina vzpomíná
s vděkem na noblesního Karla Svobodu, který ji vyučoval
kresbě, grafice a kompozici. Mezi její profesory patřili
také Zdeněk Kučera a Jaroslav Rusek. V dalších
letech se věnovala činnosti editorské a pedagogické.
Její sen, moci se cele ponořit do tvoření, do malby
a kresby, se nakonec uskutečnil až po boku manžela,
sochaře Jiřího Žlebka. Její práce bývají už několik
let u Caesara součástí každoročních přehlídek členů
spolku a vždy překvapí jejich dalším kvalitativním
posunem.
Pokud
jde o kresebnou práci, která má u ní své autonomní
postavení, obohacuje podle Ladislava Daňka už dnes
kodifikovaný pojem „olomoucká kresba“. Přes
posunutou startovní čáru se během několika let Kateřina
přidává k nepřehlédnutelným a uznávaným autorům:
její kresby byly třikrát po sobě vybrány porotou
pro výstavu finalistů prestižní mezinárodní soutěže
Bienále kresby v Plzni, a to v roce 2010, 2012 a 2014.
Perokresba sépií Slovo putovala na výstavy v Maďarsku
a Německu v roce 2015. Uspěla též na Mezinárodní
soutěži kresby ve Wroclawi v roce 2012. O šíři její
kreslířské kreativity svědčí i kresebné návrhy tří
cen pro Trilobit Beroun a naposledy cyklus akvarelů Dvě
staré dámy prezentovaný na výstavě v kavárně
Muzea umění Olomouc Café 87 na přelomu roku 2016 až
2017.
Kateřina
vystavuje v Galerii Caesar celkem šestnáct velkoformátových
perokreseb s různorodými tématy z let 2010–2016.
Obdiv vzbuzují souhrou detailu a kompozičního řešení,
mnohdy s nádechem lehkého humoru. Drobné postavičky,
historické i současné osobnosti, vytvořené a přesně
charakterizované několika citlivými tahy perem, vytvářejí
plně významový detail v kompozici, která je například
ve svém tvaru vlnou tsunami (Vlna), uzavřeným kruhem
čtenářů (Večer) či kosmickými útvary biblického
stvoření světa (Slovo I, Slovo II a Slovo III) jemně
čitelná. Charakterizační přesnost figurálního
detailu a jeho zařazení do významové struktury, která
se jako by mimovolně a organicky rodí ve výtvarné
metafoře mimo racionalitu záměru, vytváří niterné
napětí mezi mikrokosmem a makrokosmem lidského bytí.
A v plné vážnosti, pravdivosti, s vnitřním étosem
i chvějivou plachostí svého poselství, které se nabízí
divákovi k dešifraci.
Anežka
Šimková, listopad 2016
|
|
|
 |
|
Kateřina
Žlebková settled into the local Haná area nearly
seventeen years ago; since the year 2006 she has been a
member of the Society of Olomouc Visual Artists, and it
seems that she earned her esteemed position among Olomouc
artists due to her talent, and, I would add, devotion to
art. The clarity of her drawing was already admired during
her art studies at the university in Ostrava during the
mid-1970s. Kateřina remembers with gratitude the noblesse
of Karel Svoboda, who taught her drawing, graphic art and
composition. She also studied under Zdeněk Kučera and
Jaroslav Rusek. Afterwards she dedicated herself to
editorial and teaching activities. Her dream, the
possibility to immerse herself in creative work, into
painting and drawing, was finally realised by being by the
side of her husband, the sculptor Jiří Žlebek. Her
works for several years now have been shown as part of the
annual exhibition of the OSVA members, and always elicit
surprise by their qualitative leap from year to year.
Speaking
of her drawings, they have their own autonomous position
in her work – enriching, according to Ladislav Daněk,
the now codified concept of “Olomouc drawing”. Since
crossing the starting line, in just a few years Kateřina
has soared into a highly visible and recognised artist:
her drawings have been selected by juries for the
exhibition of finalists in the prestigious International
Biennial of Drawing Pilsen three times in a row: 2010,
2012, and 2014. Her sepia ink drawing The Word travelled
to exhibitions in Hungary and Germany in 2015. She also
had success in the International Drawing Competition
Wroclav in 2012. Proof of the development of her
draughting creativity are the designs for three prizes for
Trilobit Beroun and finally the cycle of watercolours Two
Old Women, presented at an exhibition in the Olomouc
Museum of Art coffeehouse Café 87 at the end of 2016 and
beginning of 2017.
At the
Galerie Caesar exhibition, Kateřina is exhibiting sixteen
large-format ink drawings with diverse themes, made
between 2010–2016. They are admirable for their
interplay of detail and composition, often with a light
touch of humour. Small figures, both historical and
contemporary personalities, are depicted and precisely
characterised with just a few delicate brushstrokes,
placed by her in meaningful detail into a composition –
for example in the shape of a tsunami wave (The Wave), a
closed circle of readers (The Evening), or the cosmic
forms of the Biblical world creation (The Word I, The Word
II and The Word III) – subtly legible. The
characterising exactitude of figural detail and its
arrangement into meaningful structures which in a way
spontaneously and organically give birth into artistic
metaphor outside of the rationality of purpose, create an
internal tension between the microcosmos and the
macrocosmos of human being. And all in a seriousness, a
veracity, with an internal ethos and quivering frailty of
the message, which is offered up to the viewer to
decipher.
Anežka
Šimková, November 2016
|
|
|
|
